Ripperova promenáda

Ripperova promenáda

Ripperova promenáda je už od poloviny 19. století vyhledávaným místem odpočinku všech lázeňských hostů a v běhu desetiletí se také stala cenným prvkem jesenické krajiny. Procházka pod korunami zhruba 260 vzrostlých stromů s výhledy na hřebeny Hrubého Jeseníku, Zlatohorské vrchoviny i rovin polského příhraničí je unikátním zážitkem, který nenabídne žádná jiná lázeňská kolonáda.

K charakteru promenády mimo jiné výrazně přispěli také lázeňští hosté výstavbou pomníků. Na začátku promenády u Vídeňské kavárny je vystavěn Český pomník (1868-1874). Jeho stavba byla prestižní záležitostí, národní kruhy v Praze na něj pořádaly finanční sbírku a socha řecké bohyně zdraví Hygie byla odlita podle návrhu tehdy nadějného mladého sochaře J. V. Myslbeka. 

Polský pomník, trojboký mramorový jehlan, na jehož vrcholu sedí polský orel s rozepjatými křídly a s královskou korunou na hlavě nechali Priessnitzovi vybudovat vděční Poláci v roce 1890.

V roce 1899 byl nad promenádou při příležitosti stého výročí Priessnitzova narození odhalen Jubilejní pomník. Autorem busty je zakladatel zdejšího kamenoprůmyslu Adolf Franke.

Nejstarším pomníkem a největší chloubou lázní, která určila i jejich dnešní symbol – krále zvířat lva – je monumentální Maďarský pomník. Byl postaven v roce 1839 na přání maďarských pacientů v čele  s hrabětem Jánošem Erdödym. Autorem pomníku je vůdčí představitel evropského klasicistního sochařství Ludwig Schwanthaler. Na podstavci si naopak můžete přečíst verše Mihály Vörösmartyho, jednoho z nejvýznamnějších maďarských lyriků té doby.